Střevní bakterie ovlivňují, zda jsme tlustí, či hubení

Nejen výživa a nedostatek pohybu ovlivňují naši váhu. Za to, jakou konfekční velikost si oblékáme, mohou i bakterie v našich střevech. Můžeme dostat do těla ty, které by nám pomohly zhubnout?

V našich střevech žije asi 160 druhů různých bakterií v množství, které si umíme jen těžko představit: zhruba 100 bilionů v prostředí našeho sedmimetrového střeva. Dokážou ovlivnit nejen náš imunitní systém, ale i trávení jídla. Osídlení hlavními druhy (Lactobacillus, Bifidobacterium, Eubacterium a Bacteroides) je poměrně konzistentní, v poddruhu se však bakteriální kultura u každého člověka výrazně liší. Zatímco jeden typ bakterií může u někoho představovat devadesát procent všech střevních bakterií, u jiného to mohou být pouze dvě procenta bakterií ve střevě.

Mohou bakterie za to, že jsme tlustí?

Střevní bakterie jsou předmětem několika výzkumů a vědci se shodují v tom, že bakterie mohou ovlivnit i naše sklony k tloustnutí. Například na začátku minulého roku zveřejnili dánští vědci z univerzity v Kodani studii, která potvrdila, že lidé, jejichž tlustá střeva jsou osídlena mnoha různými bakteriálními druhy, mají nižší riziko obezity.

Nejde pouze o pestrost. Záleží i na typu bakterií. Některé produkují látky, které brání skladování tuku, nebo ho naopak podporují (vytvářejí vysoce energetické molekuly, které se pak ukládají v podobě tuku). Je-li bakteriální rozmanitost nízká, většinou dominuje ve střevní mikroflóře bakterie Bacteroides, která pomáhá rozkládat i špatně stravitelné potraviny a dokáže účinněji využít energii z potravin.

Profesor Stephan C. Bischoff z institutu pro výživu univerzity v Hohenheimu se to pokusil vysvětlit v rozhovoru pro německý časopis Die Welt: „Z pohledu evoluce platí, že střevní bakterie podporují trávení. Tento systém se vyvíjel v dobách, kdy bylo lidstvo podvyživené, a optimalizoval využití potravin. Díky těmto bakteriím získáváme z potravy více energie, než by se nám dařilo bez nich. V době hojnosti to může být naopak trochu nevýhodou. Bakterie tedy skutečně mohou vést k obezitě, ale pouze v důsledku přejídání.“ 

Jak si můžeme pomoci

Dítě se rodí sterilní a o tom, jak bude jeho střevní mikroflóra bohatá, rozhodnou asi tak první tři roky života, kdy se složení mikrobioty ustálí. Ovlivnit ji může již samotný porod, kdy dochází k přenosu bakterií od matky (v tomto ohledu je porod císařským řezem nevýhodou), dále kojení, užívání léků, zejména antibiotik, přísně sterilní prostředí, střevní infekce a samozřejmě výživa.

Galerie: Zdroje probiotických bakterií v potravinách

V pozdějším věku nebo v dospělosti již není tak jednoduché zpestřit svoji osobní bakteriální „zoologickou zahradu“. „I přes výrazné zásahy, kterými je například léčba antibiotiky či střevní infekce, dochází po určité době rekonvalescence k návratu do zhruba původního složení, respektive zůstanou zachovány hlavní rysy zastoupení jednotlivých druhů bakterií. Předpokládá se, že v těchto případech zůstávají v relativně oddělených částech střeva kolonie, které jsou pak zdrojem obnovení původní mikrobioty. Na tomto se zřejmě podílejí i hlen a slizniční protilátky, které přispívají ke vzniku tzv. biofilmu chránícího určité kmeny bakterií,“ vysvětluje primář interního oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze a člen spolku Fórum zdravé výživy Pavel Kohout.

Potraviny bohaté na vlákninu, například ovoce a zelenina, mohou být tím správným krokem. Každý, kdo se kdy snažil svoji váhu snížit, ovšem namítne, že to zdaleka nestačí. K lehkému zhubnutí by mohla napomoci i konzumace probiotických jogurtů a mléčných nápojů. Nečekejte však zázraky, ale pouze drobnou úpravu váhy. Probiotičtí mikrobi, kteří se v těchto produktech nacházejí, se dlouhodobě neklonují ve střevech, takže ani nemohou trvale měnit střevní mikrobiom.

serial_prilohy

Střevům pomohou transplantované bakterie

Pro srovnání, průměrná dávka probiotik obsahuje cca třicet „hodných“ mikrobiálních kmenů v celkovém počtu několika miliard kusů. U zdravé stolice jde o více než tisícovku mikrobiálních kmenů v počtu stovek bilionů kusů. Je tedy logické, že se v posledních letech stále víc mluví o transplantaci stolice. Tato metoda již pomohla řadě pacientů, kteří trpěli často se vracejícími záněty střev.

Přestože je v České republice transplantace stolice zatím schváleným léčebným postupem pouze při léčbě zmíněných neustupujících nebo často recidivujících zánětů způsobených bakterií Clostridium difficile, výzkumy naznačují, že by mohla pomoci i s dalšími onemocněními. Složení střevního mikrobiomu se spojuje s řadou postižení, jako jsou např. autismus, ADHD (hyperaktivita), nemoci srdce a cév, cukrovka (zejména 2. typu, pro který je typická inzulinová rezistence), kožní potíže, alergie. Úprava střevního prostředí může být v budoucnu nadějí i pro pacienty s obezitou.