Zvýšení daně na sladkosti? U nás by to nefungovalo, říká odborník z IKEMu

Autor: Pixabay.com/Hans, podle licence: Public domain

Sladkosti určitě patří k potravinám, které nejvíce ohrožují naši váhu. Když máme slabou vůli, pomohou light potraviny, menší balení, nebo snad vyšší daň za cukrovinky?

Diety jsou v současnosti velmi oblíbené. V průměru ji drží jeden z pěti Evropanů, nejméně jednou za dva roky (studie společnosti GfK pro Wall Street Journal Europe). Avšak vzhledem k tomu, že výskyt nadváhy a obezity celosvětově roste, je zřejmé, že většina z těchto pokusů o snížení tělesné hmotnosti není úspěšná.

Menší balení a light potraviny jsou možným řešením

Současným trendem jsou například menší balení sladkostí nebo nealkoholických nápojů a snižování množství kalorií změnou složení při zachování oblíbené chuti. „Sladkou chuť nemusíte ze svého jídelníčku zcela vyloučit, často stačí konzumovat menší porce ve vhodný čas a přidat více zeleniny, méně sladit a naučit se celkově s cukrem pracovat. Zajímavé jsou například novinky na trhu nápojů, inovace snižující obsah kofeinu, omezující cukr i kofein,“ tvrdí odborník na výživu Pavel Suchánek. Samotná volba nápoje či potraviny s označením „light“ nemá jako taková zeštíhlující účinek, ale stává se součástí lepší kontroly nad energetickou rovnováhou, dodává odborník. Četné studie prokázaly, že jedinci, kteří konzumují „light“ výrobky, potvrzují příznivější výsledky při redukci váhy než jedinci konzumující potraviny a nápoje slazené cukrem.

Snížila by hmotnost lidí vládní nařízení?

„Zkoušely se zdanit cukrem slazené nápoje v Norsku a Spojených státech amerických a bylo to ve své podstatě fiasko. Teď to vypadá, když se to udělá komplexně, jako v Mexiku, tak by to v některých případech mohlo docela dobře fungovat,“ říká odborník na výživu. Jenže Mexiko není Česká republika. Mexiko nemá moc šancí nakupovat sladké potraviny jinde a ještě levně. Pokud by podobný systém byl zaveden v Česku, odjedeme do Polska a Slovenska, Německa, Rakouska a nakoupíme si sladkosti tam. „To už se zkoušelo v severských státech, kde se tak zlikvidoval cukrovarnický průmysl, lidé přišli o dva tisíce pracovních míst a všichni odjeli nakupovat do zahraničí,“ vysvětluje odborník.

Konkrétně Dánsko se stalo první zemí na světě, která uvalila na tučné potraviny tzv. fat tax. Tato strategie, která měla snížit 47% obezitu v zemi, však Dánům nevyšla. Podle úřadů byl totiž výsledek takový, že se zvedly ceny potravin a mnoho pracovních míst bylo ohroženo. Ani ne po roce Dánové fat tax zrušili. Stejně dopadla i jejich daň na sladké limonády a pivo. Po jejím zavedení totiž lidé začali jezdit nakupovat sladké nápoje do sousedního Německa, které z tohoto opatření profitovalo. Dánsko tak přišlo o miliony eur a obézní obyvatelé mu zůstali.

Více k tématu: Zvýšení daní u nezdravých potravin v ČR nehrozí

Když už se dělají nějaká vládní nařízení, měla by se dělat s rozumným pohledem a tak, aby byla splnitelná. Pokud například zakážu školní bufety a automaty, tak se dočkám jen toho, že kolem škol vyrostou večerky, které ale budou mít otevřeno od šesti od rána, aby si v něm sladkosti a pochutiny mohli děti nakoupit,“ říká Pavel Suchánek.

RNDr. Pavel Suchánek

Pracuje jako výzkumný pracovník se zaměřením na vliv výživy a pohybové aktivity na hladinu cholesterolu v krvi a dalších rizikových faktorů onemocnění srdce a cév v pražském IKEMu. Zabýval se mimo jiné účinností dietní a pohybové intervence na kardiovaskulární riziko u centrálně obézních žen v závislosti na kandidátních genech obezity, aktivně přednáší a publikuje v odborných časopisech.

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 12. 2016 11:16