Proč jsou Američané tlustí a nemocní

Autor: Isifa.cz

Můžete dělat cokoli, snížit příjem sacharidů, tvrdě se dřít v posilovně, ale i přesto kila nejdou dolů a necítíte se dobře. Na vině je stres.

Sacharidy. Fastfoody. Supervelké porce jídla na talíři. Nezdravé jídlo. Příliš mnoho jídla a málo cvičení. Geny. To jsou všechno faktory, které přispívají k nárůstu obezity, s níž se hlavně Amerika marně potýká. Pod vlivem médií, která jsou plná komerčních reklam na zdravou výživu, se lidé snaží snižovat příjem sacharidů, zvyšovat osobní tréninkové programy, uzpůsobují si jídelníčky tak, aby odpovídaly jejich genům, a snaží se vařit doma. Vše bez úspěchu. Dokonce naopak: Ještě více přibývají na váze a cítí se nezdravě.

Experti na zdravou výživu a výzkumné agentury se domnívají, že viníkem toho, proč jsou Američané v porovnání se zbytkem světa tlustí a nemocní, je stres.

Stres jako životní styl

Stres, který máme na mysli, není jen stres z termínů, uzávěrek, zákonů. Je to stres v základním slova smyslu, všudypřítomný, neúprosný, který drtí duši. Podle American Psychological Association je stres něčím, co je ve Státech naprosto normální. Studie, jíž asociace zpracovala, ukazuje, že Američané jsou považováni za nešťastnější, než jakýkoli jiný národ.

Na základě studie Kolumbijské univerzity, jež dostala název První zpráva o světovém štěstí, se Spojené státy neocitly ani v první desítce „šťastných zemí“. Předstihly je Dánsko, Finsko, Norsko, Nizozemí, Kanada, Švýcarsko, Švédsko, Nový Zéland, Austrálie a Irsko. Co je ještě horší, úroveň „štěstí“ Američanů se nemění již po celá desetiletí. Paul Rosch, klinický profesor medicíny a psychiatrie na newyorské Medical College a prezident neziskového amerického institutu stresu v Yonkers ve státě New York, stručně říká: „Musíme se naučit tento fakt víceméně akceptovat. Takový náš život je.“

Abychom si byli schopni více představit, o čem je řeč, podívejme se na vizualizaci zpracovanou společností Food Service Warehouse: http://www.foodserviceware­house.com/calorie-viz/

Z ní vyplývá, že i když Američané konzumují daleko více kalorií než kdokoliv jiný na světě, nedá se říci, že by jedli více než ti největší evropští jedlíci. Jedí asi jen o sto až dvě stě kalorií za den více než Francouzi nebo Italové, ale přesto jsou mnohem tlustší a nemocnější. O více než třetině Američanů (38 %) můžeme říci, že jsou obézní, ale totéž lze tvrdit asi jen o 20 % Francouzů a 16 % Italů (vyplynulo ze studie Mezinárodní asociace pro studium obezity).

Když lidé slyší, že stres způsobuje zvýšení tělesné hmotnosti, obvykle to interpretují tak, že lidé ve stresu více jedí, a to zejména sladké nebo mastné potraviny, které jim mají pomoci se se stresem vyrovnat. Tyto extra kalorie pak způsobují nabývání na váze. Přestože na tom je trocha pravdy, většina lidí si neuvědomuje něco jiného: jen samotný stres může změnit metabolické procesy, které mají za následek tloustnutí. Jinými slovy, osoba ve stresu bude přibývat na váze více než člověk, který stres nemá, přestože budou konzumovat stejné množství jídla.

Jak z nás chronický stres dělá tlusté a nemocné

Podle expertky na cvičení Christine Maglione-Garves a studií Univerzity Nové Mexiko, pokud je stres chronický, kaskáda hormonálních drah se aktivuje a uvolňuje z nadledvin velké množství kortizolu, stresového hormonu. Ten přímo ovlivňuje ukládání tuků a zvýšení tělesné hmotnosti u namáhaných jedinců. Tak se zvyšuje lipogeneze (vytváření tuků), rozkládání tkání a oslabuje imunitní systém. To nás činí tlustými a nemocnými.

Vysoká hladina kortizolu může rovněž dramaticky změnit tvar těla, jelikož posouvá tuk z buněk jiných částí těla krevním oběhem na břicho. Tuk, vytvořený kortizolem, je také toxičtější než obyčejný podkožní tuk. Všechny tukové buňky obsahují enzym, který konvertuje neaktivní kortizon na aktivní kortizol. Tento proces byl dokázán na pokusech na opicích. Opice vyživované „americkou dietní stravou“ a podrobené stresu přibývaly na váze daleko více než normálně živené opice bez stresu. Je to skoro tak, jako by se toxický tuk shlukoval v břiše. Cesta pak vypadá asi takto:

Stres → Kortizol → Aktivace enzymů → Více větších a tlustších tukových buněk + více receptorů kortizolu

Tento posun tuku směrem do břicha může postihnout nejen lidi s nadváhou, ale i osoby s normální hmotností. Studie zveřejněná v roce 2000 zjistila, že štíhlé ženy, které mají vysoký kortizol, mají více břišního tuku než jejich méně namáhané protějšky. To dokazuje souvislost mezi kortizolem a zvýšeným ukládáním břišního tuku. Lidé, kteří mají onemocnění spojená s extrémní expozicí kortizolu (například Cushingova nemoc), mají také nadměrné množství viscerálního tuku. Z toho pramení slogan v Americe populárního lékaře a spisovatele Mehmeta Ozeho: „Na první pohled zjistím, kdo je ve stresu, pouze při pohledu na velikost jeho břicha.“

Negativní účinky chronického stresu nekončí jen přírůstkem hmotnosti

Vysoká hladina kortizolu má za následek také vysoký krevní tlak, vysokou hladinu cholesterolu a zvýšenou hladinu glukózy v krvi. Právě ta je příčinou rozvoje kardiovaskulárních onemocnění, mrtvice a cukrovky. Výskyt všech těchto onemocnění se v Americe v posledních desetiletích značně zvýšil. Podle Centra pro kontrolu nemocí zemře ve Spojených Státech každoročně téměř 800 000 lidí právě na kardiovaskulární choroby, což představuje jedno ze tří úmrtí a více než 300 miliard dolarů přímých nákladů na zdravotní péči a ztrátu produktivity. A statiny, léčiva fungující jako hypolipidemika, jsou přitom v Americe nejčastějšími prodávanými.

Vliv chronického stresu na srdeční choroby

Možná vás překvapí, že pouze 25 procent cholesterolu v našem těle přichází z toho, co jíme.

Více:
Odpůrci cholesterolové teorie zaměňují příčinu a důsledek
Cholesterol z potravin nemá na zdraví vůbec žádný vliv, říká studie

Zbylých 75 procent vytvářejí naše játra pomocí enzymu HMG reduktáza. (Statiny redukují tento enzym, a tím i produkci cholesterolu, a redukují i produkci životně důležitého koenzymu Q10.) Inzulín přitom významně zvyšuje produkci LDL cholesterolu.

A nyní finální kousek skládačky: Co zvyšuje hladinu inzulínu? Tři základní faktory: spotřeba sacharidů (což již víme), spánkový dluh a chronický stres. Takže chronický stres srazí naší hladinu inzulínu, střetne se s hormony, které za normálních okolností signalizují, že jste po jídle plní, a zvýší hladinu „špatného“ cholesterolu.

Proč mají diety špatný vliv?

Pokud trpíte obezitou, vysokou hladinou cholesterolu, metabolickým syndromem a vysokým krevním tlakem, lékař (a prakticky všichni ostatní kolem vás) začíná přísně hovořit o hubnutí. Jednoduché, ne? Jezte méně, a více se pohybujte!

Bohužel se jedná o velmi zjednodušený náhled na pravou příčinu našich zdravotních strastí. Oznámení, že musí zhubnout, v dotyčném většinou vyvolá ještě více stresu. Jak se neúspěšně snaží snížit svoji váhu, bude sám sebe stresovat z obžerství, lenosti a nedostatku vůle. Ujišťování sebe samého, že již udělal všechno, a snaha snížit váhu nikam nevede, povede ještě k nižší sebedůvěře. A to je ten pravý důvod, proč člověk skutečně selhává.

Kortizol, bohužel, také zvyšuje chuť k jídlu, stejně jako touhu po sladkých a tučných jídlech. Stres také vede k uvolnění neuropeptidu Y, který stimuluje břišní tvorbu tuku a metabolického syndromu. A to je důvod, proč drakonické diety a diety, které omezují jednotlivé makroživiny (s nízkým obsahem tuku nebo sacharidů), jsou obvykle kontraproduktivní. Neřeší vysokou cirkulující hladinu kortizolu, takže nemohou normalizovat sytost zpětné vazby z gastrointestinálního traktu do mozku. Proto se necítíte syti, ale naopak ještě více stresováni ze všech diet, což vede k tomu, že od snahy žít zdravě rychle upustíte.

Neúspěšné hubnutí a jo-jo efekty nejsou typické pro lidi se slabou vůlí. Když stresovaní a nestresovaní potkani dostanou volný přístup k normální krysí potravě anebo cukrové vodě, nestresované krysy se vrhnou na jejich normální jídlo, zatímco ty stresované vyhledají cukrovou vodu. (Jak je možné vystresovat krysu? Nechte ji několik hodin denně v uzavřeném prostoru.) Není divu, že stresované krysy začaly hromadit břišní tuk. Ale pak se stala zajímavá věc: Jejich hladina kortizolu začala klesat. Mary Dallmanová, vedoucí autorka fascinující série studií, vysvětluje tento fakt následovně: Získání břišního tuku je spouštěcím mechanismem pro vypnutí stresové reakce. Takže naše „jídlo ze stresu“ není jen nefunkční chování, které jsme se naučili od svých rodičů, ani touha po vztahu, která je náhražkově řešena jídlem, ani žádné jiné vysvětlení, které jste kdy slýchali. Je to krátkodobý biologicky založený mechanismus, který má však katastrofální následky v dlouhodobém horizontu.

Dlouhodobě totiž chronický stres tento krátkodobý mechanismus přemůže, což dokazuje řada studií provedených Carol Shivelyovou z Wake Forest University. Vědkyně nakrmila samice opic potravou s vysokým obsahem tuku, ve stylu „amerických diet“, a porovnávala pak zdravotní hodnoty opic na vrcholu společenské „opičí hierarchie“ s těmi na spodní příčce. Samicím „ze dna společnosti“ se zvětšila břicha více než opicím na vyšších pozicích, a to i navzdory tomu, že jedly potravu se stejným obsahem tuku. Stejně tak jim přibylo více břišního tuku, více tuku obalujícího orgány a projevů metabolického syndromu. Objevila se u nich dokonce stejná pravděpodobnost výskytu srdečních chorob nebo ucpání tepen jako u samců. To vše je způsobeno vysokou hladinou kortizolu, který vytváří nebezpečný břišní tuk. A všechen tento kortizol se objevil na základě stresujícího života, který je „běžný“ pro opice na nižším žebříčku hierarchie.

Jaká je odpověď?

Jak tedy z poznatků vyplývá, nezhubneme ani nebudeme zdravější, pokud pouze omezíme sacharidy, snížíme příjem kalorií nebo budeme více cvičit. Naše tělo má mnoho zaběhnutých a evolucí zdokonalených mechanismů, které dokáží zhatit naše cílevědomé úsilí zhubnout.

Šanci zhubnout a být zdravější budeme mít jen tehdy, pokud snížíme úroveň stresu, v němž žijeme. Jak je možné, že přestože Američané žijí v jedné z nejvyspělejších zemí světa, jsou snad nejvíce „vystresovaným“ národem? Na to se podíváme v příštích dílech. A v další části si ukážeme, jak kalorická, nutričně chudá a naprosto nijak nechutnající americká jídla přispívají k obezitě.

Na základě práce a se svolením Denise Cummins volně přeložila Kristina Vacková, zdroj: www.psychologytoday.com

17 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 1. 2015 7:07