Přesolený český národ

Autor: Photl.com

Kdyby na to přišlo, osolíme si i zmrzlinu. Přijímáme třikrát více soli, než je zdrávo, ale ne vždy si za to můžeme sami. Sůl je totiž prakticky v každé potravině.

Kafe bez cukru se zvládnout dá, ale chleba bez soli je jen pro otrlé. Proto solíme i slaný chléb, bez rozmyslu otáčíme slánku při vaření a už vůbec neřešíme, kolik soli obsahují potraviny, které si nakupujeme v obchodech jako polotovary. A to přitom namísto doporučených pěti gramů soli denně konzumujeme skoro třikrát více. Alespoň takové jsou závěry z průzkumu společnosti Sanep, který si nechala vypracovat společnost Vím, co jím (VCJ). S jejími výsledky nás seznámí výživový poradce Petr Havlíček.

Galerie: TUŠÍTE, JAK MOC JSOU SLANÉ?

Písmenkům a číslům na obalu nerozumíme

Dva ze tří lidí řeší kvalitu jídla a mají strach z toho, že jim potrava může nějakým způsobem ublížit. Na druhou stranu jen 5,6 % lidí sleduje nutriční hodnoty na potravinách. „To je i proto, že lidé nutričním hodnotám nerozumí. Většina lidí vůbec netuší, jakým způsobem posuzovat obsah energie, bílkovin, cukrů, přidaných cukrů, tuků, nasycených tuků, vlákniny a soli uvedených na obalech. Mohu potvrdit i ze své praxe, že jen jeden člověk z dvaceti je schopen alespoň u něčeho vysledovat nutriční hodnoty,“ říká Petr Havlíček.

Podle průzkumu VCJ uskutečněného na 8316 lidech se však k absenci znalostí, co se nutriční hodnot týče, přiznala jen necelá pětina dotazovaných (18,9 %). Kvalitu výrobku většina zákazníků odvozuje od použité suroviny, obsahu tzv. éček a u šunky dle obsahu masa. Obsah soli prakticky nikoho nezajímá. 56 % lidí uvedlo, že jí nevěnuje pozornost, nebo že nemá vliv na jejich nákup.

Když byla ale otázka postavená jinak (Dáváte přednost výrobkům s nižším obsahem soli?), rázem byly odpovědi příznivější. Celá třetina Čechů prý takové výrobky upřednostňuje. „To nám ale malinko nekoresponduje s tím, že jen 5,6 % lidí sleduje nutriční hodnoty na výrobcích. Já se obávám, že tady došlo k mírnému zkreslení, na základě toho, že dobře víme, že nadbytek soli neprospívá našemu zdraví, takže když se mě někdo ptá, tak řeknu, jak by to mělo být správně,“ zapochyboval Petr Havlíček.

Když už se omezujeme, tak při vaření

Dvě třetiny lidí se tedy v příjmu soli nekrotí, a ti, kteří se o nějaké to snížení snaží, tak činí nikoli vhodným výběrem potravin v obchodě, ale při vaření. Jde o téměř čtvrtinu dotázaných. Jenže příjem soli tímto způsobem ovlivňujeme jen z dvaceti procent, takže přípravou domácí stravy si celkový přísun soli zase tak moc nesnížíme.

„Další skupina lidí je schopná používat místo soli bylinky, ale je všeobecně známo, že Češi nejsou příliš velcí gastronomové a neumějí moc dobře vařit, navíc v nás zůstávají zakořeněné tradiční recepty. Bohužel nejsme schopni vybrat správnou bylinku, která se snoubí s chutí pokrmu, abychom nemuseli tolik solit,“ zlobí se Petr Havlíček. Pět procent lidí uvedlo, že snižují obsah soli v jídle tím, že jedí menší porce, téměř čtyři procenta lidí si prý záměrně vybírají pokrmy s nízkým obsahem sodíku.

Jak efektivně snížit obsah soli v jídelníčku

Určitě si vzpomenete na dědečky a tatínky, jak automaticky, bez ochutnání dosolují polévku. Tzv. automatické dosolování patří i dnes k nejrozšířenějším nešvarům vůbec. Pomoci by mělo odstranění slánky ze stolu. Solit přestávejte postupně, snížíte-li přísun soli o čtvrtinu, ani to prý nepoznáte. „Na sůl máme vyvinutou poměrně značnou závislost, na novou chuť je tedy třeba si zvyknout. Trvá to čtrnáct dnů až tři týdny, pak dochází ke změně preferencí a dá-li si pak člověk jídlo, které dříve konzumoval běžně, přijde mu přesolené,“ říká Petr Havlíček.

Měli bychom také zvýšit přísun draslíku, aby se zlepšilo hospodaření se sodíkem. Draslík obsažený v ovoci a zelenině vyrovnává do určité míry nepříznivý vliv soli na krevní tlak. Pozor ale na sůl v konzervované zelenině. Pokud se naučíme při přípravě jídel používat správné bylinky a olivový olej, i tak máme tak trochu vyhráno.

Jak snížit obsah soli:

  • Pozor na automatické dosolování.
  • Sůl vyměňte za bylinky, koření, česnek nebo červenou papriku.
  • Používejte kvalitní olivový olej.
  • Zvyšte příjem ovoce a zeleniny.
  • Odstraňte slánku ze stolu.
  • Sledujte výživové tabulky potravin, potažmo obsah soli.

Sůl je snad ve všem, co dáme na talíř

„Nekupujte hotová jídla, obsahují vysoký podíl soli. Což je logické, protože sůl zvyšuje chuť k jídlu, tak proč toho nevyužít a nezvýšit konzumaci a zisk. Je to obrovský problém současné doby, kdy hladina psychosociálního stresu je vyšší a vyšší, čas na sebe lidé mají méně a méně, tak se obávám, že se prodej polotovarů bude zvyšovat a domácí vaření bude dále ustupovat,“ varuje Petr Havlíček.

Velký pozor bychom si měli dát na skryté zdroje soli, které jsou v minerálkách, iontových nápojích, konzervované zelenině, ale i v nízkotučných mléčných výrobcích, kde se chybějící chuť (tuk je nositelem chuti) nahrazuje právě solí.

Obloukem bychom se měli vyhýbat i uzeninám, jejichž prostřednictvím přijímáme až 15 % soli. Párky ve sto gramech obsahují až šest gramů soli, šunka má dva gramy soli podobně jako trvanlivé salámy. Pozor dejte na prosciutto, kde je v deseti dekách až šest gramů soli.

Mléčné výrobky nám denně dodají 9 % soli. Balkánský sýr a tavený sýr obsahuje přes tři gramy NaCl/100 g a Niva obsahuje tři a půl gramu soli.

Vůbec nejhůře jsme na tom ale s pečivem, s ním do sebe denně vpravíme až třicet procent veškeré soli. Nejslanější variantou pečiva jsou různé rohlíky či dalamánky sypané solí, nebo pečivo plněné sýrem, špenátem, pizza směsí. VCJ tedy doporučuje kupovat pečivo, které není viditelně posypáno solí a hledat obsah soli v tabulce výživových údajů.

10 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 2. 7. 2015 13:27