Nádor nelze vyhladovět

Dieta člověka s rakovinou poškozuje. Onkologický pacient potřebuje vysoký přísun živin, ne hladovění. Šlehačkový dort a chleba se sádlem jsou žádoucí.

Jakmile člověk zaslechne lékařský verdikt rakovina, zatmí se mu před očima a svět se mu ve vteřině obrátí vzhůru nohama. Když vystřízliví a zjistí, co a jak, někteří se zaradují, že konečně zhubnou, protože to půjde samo. Jenže právě takoví pacienti jsou při onkologické léčbě v největším riziku. Stejně jako ti, kteří podlehnou mýtu, že nádor lze takzvaně vyhladovět, tedy začít držet dietu.

„Dodnes se na to pacienti v ordinaci ptají. Nádor sice potřebuje výživu, ale pokud mu ji nedáme, stáhne si ji z těla sám a tento experiment může končit až smrtí,“ varuje lékařka Petra Holečková z Ústavu radiační onkologie Nemocnice na Bulovce s tím, že vyhladovění nádoru je zcestná představa.

Dieta poškozuje

Přísnými dietami, které mají napomoci vyléčit nádor, dochází pouze k tomu, že hladoví sám nemocný a následky mohou být velmi vážné. Onkologický pacient potřebuje vysoký přísun živin, ne hladovění. „Špatná výživa a podvýživa zhoršují toleranci onkologické léčby. Právě výživa léčbu do značné míry ovlivňuje,“ říká lékařka.

Jako příklad toho, jaký nonsens lze nalézt na internetu, může posloužit Breussova dieta: Breuss byl rakouský lidový léčitel, který rozšířil představu, že nádorové buňky jsou vyživovány bílkovinami z potravy, a když nejsou do těla dodány potravou, nádor je vyhladověn a pacient vyléčen. Tato dieta požaduje, aby pacient čtyřicet dva dní pil pouze zeleninovou šťávu, k tomu je povoleno pití bylinných čajů.

Tato dieta však může onkologicky nemocného pacienta výrazně poškodit! 

 

Odborníci na onkologická onemocnění naopak nemocným doporučují příjem bílkovin zvýšit, to znamená dopřávat si maso, tvaroh, vejce a sýry.

Vegetariánům, kteří se doteď masu vyhýbali, lékaři striktně nenařizují změnu, pro pacienta by mohla představovat stresor. Nicméně musí bohatý zdroj bílkovin hledat jinde, podobně jako vegani, jenž odmítají i mléčné výrobky. Jídelníček je důležité upravit tak, aby docházelo k co nejmenšímu snížení příjmu živin potravou.

Onkologové jdou dokonce proti trendu racionální výživy a pacientům říkají, jezte, nač máte chuť. Kromě zvýšené, asi dvojnásobné, potřeby bílkovin, se nemocný může stravovat tak, jak byl dosud zvyklý. „Pokud pacient může jíst, může jíst opravdu cokoliv. Dokonce jim říkáme, ať jedí, co chtějí a kdy chtějí, a aby jedli co nejčastěji. Pokud mají chuť na šlehačkový dort nebo chleba se sádlem, ať si je dají,“ popisuje Petra Holečková. Není vhodné radikálně měnit svoje stravovací návyky a přecházet na alternativní stravu.

Samotná onkologická léčba je často velmi agresivní a má řadu nežádoucích účinků, které dále zhoršují stav výživy. Nejčastěji je to nechutenství, nevolnost, zvracení, průjmy, bolestivé polykání a v neposlední řadě i zhoršení psychického stavu.

Chtějí jíst, ale nemohou

Na první pohled se může zdát, že hubený člověk je komplikacemi a podvýživou ohrožen více, ale malnutricí (nedostatečnou výživou, podvýživou) může být sužován i tlouštík, protože jeho tělo tvoří převážně tuk a chybí mu svaly. V období nemoci a její léčby je velmi důležité nepřestávat jíst, přestože chuť k jídlu může být kolísavá. Onkoložka se ve své ordinaci setkává dokonce s tím, že pacienti se těší na úbytek váhy. „Mezi nimi jsou i vzdělané ženy. Doteď například měly problém s nadváhou, a byť racionálně ví, že by hubnout neměly a mají se o svou výživu starat, někde ve skrytu duše mají radost, že teď jim hubnutí konečně půjde snadno a jak je to úžasné,“ upozorňuje lékařka. Případnou redukční dietu doporučí pouze ošetřující onkolog.

Horší situace nastává, pokud má pacient problém s příjmem potravy a nechutenstvím. Některé chemoterapeutické režimy totiž mohou doprovázet potíže s polykáním, často se vyskytují u nádorů v oblasti krku a dutiny ústí. Jak se dávky ozáření zvyšují, tím může být stravování obtížnější. Pak se stává pacient závislým na stravě do žaludku PEGem – PEG znamená perkutánní endoskopickou gastrostomii a jde o zavedení hadičky do žaludku skrz břišní stěnu. Jejím prostřednictvím může člověk přijímat rozmělněnou potravu.

To byl také případ Vladimíra Horta, kterému v roce 2011 našli nádor v oblasti krčních uzlin, musel podstoupit radio i chemoterapii. Jelikož byla v ozařovaném objemu právě horní část polykacího traktu, nakonec byl odkázán na výživu do žaludku a speciální výživu. „Po ozářkách se ani nenapijete vody. Připadal jsem si, jako když mám v krku struhadlo,“ popisuje pacient, „ale člověk si musí uvědomit, že musí jíst.“ Po léčbě se prakticky znovu učil jíst, stejně tak navštěvoval logopedku.

Přestože se snažil s lékaři spolupracovat, zhubl ze 102 kilogramů na 86. Během léčby rovněž jezdil na kole, chodil s holemi, lyžoval, stále si užíval aktivního života. Nemoc se snažil si nepřipouštět. Právě psychická pohoda a aktivní přístup pacienta jsou podle lékařů vedle včasné diagnózy alfou a omegou úspěšné léčby.

Pomoc při rakovině

Dodržujte těchto několik zásad:

  • Dbejte na dostatečné množství energie, bílkovin, cukrů, tuků, vitamínů a stopových prvků ve stravě,
  • pijte dostatečné množství tekutin,
  • dbejte na fyzickou aktivitu
  • a snažte se dívat na svět optimisticky.

Počet pacientů s rizikovou podvýživou poklesl 

Podvýživa ohrožuje během léčby více než polovinu onkologických pacientů a téměř čtvrtina z nich se nachází ve středním až extrémním riziku podvýživy. Kromě nádoru a jeho léčby je ztráta tělesné hmotnosti nejčastější zdravotní komplikací. U více než sedmadvaceti procent pacientů došlo k nechtěnému váhovému úbytku minimálně o pět procent během posledního půl roku od začátku léčby. Téměř každý pátý pacient uvádí snížený příjem stravy na méně než polovinu běžně konzumovaného objemu. Vyplývá to z výsledků Nutričního dne v onkologii – nutričního průzkumu onkologických pacientů, který proběhl na dvaačtyřiceti českých onkologických pracovištích u vzorku více než 2 400 onkologických pacientů.

„Vzhledem k tomu, že onkologická léčba je často velmi agresivní a hubnutí nebo nedostatečná výživa pacientů má zcela zásadní význam pro délku a úspěšnost jejich léčby, jde o velmi znepokojivý stav,“ říká Jiří Vorlíček, předseda České onkologické společnosti.

Naposledy byl podobný výzkum uskutečněn v letech 2010 až 2012. Počet onkologických pacientů, kteří byli ve středním a vysokém riziku podvýživy, se od té doby snížil o zhruba pět procent. Mírné zlepšení může být známkou toho, že se onkologové více věnují problematice výživy svých pacientů a od roku 2013 mohou předepisovat speciální přípravky klinické výživy. Za poslední dva roky se Pracovní skupina nutriční péče v onkologii intenzivně zabývala edukací a osvětou onkologů v oblasti nutriční péče, onkologové rovněž spolupracují s nutričními terapeuty či se na výživu sami zaměřují.

„Mnoho se toho zlepšilo, ale stále nejsme tam, kde bychom chtěli být. O tomto dluhu vůči našim pacientům víme, mluvíme o něm a posunujeme se dopředu. Kroky směřující ke zlepšení v této oblasti se začínají zúročovat a pracovišť s uceleným přístupem k výživě nemocných přibývá,“ říká prof. Vorlíček.

V České republice je ročně diagnostikováno více než 78 500 zhoubných novotvarů. Každý rok zde umírá více než 27 000 pacientů se zhoubným nádorem. Celkem v Česku žije více než 490 tisíc pacientů se zhoubnými nádory nebo pacientů s onkologickým onemocněním v minulosti. „Největším problémem je kolorektální karcinom, protože pacienti přicházejí pozdě, nechodí na screeningová vyšetření a umírají. Přibývá také rakoviny prsu, ale úmrtnost se snižuje,“ dodává Jiří Vorlíček.

13 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 4. 8. 2015 16:30