Mléko – zabiják?

Švédští odborníci přišli se šokující zprávou: Mléko je zabiják. Revoluční studie: Pravidelné pití mléka vás zabije. Mléko – pomalý zabiják? Nová studie otřásá dosavadní medicínou…

Pod uvedenými titulky informovala různá média o studii švédských vědců. Co všechno je na mediální zkratce špatně?

Svými závěry kontroverzní studie, podle níž zvyšuje pravidelná konzumace mléka riziko předčasné smrti, se stala jedním z mnoha článků nekonečného řetězce protichůdných informací, které se spotřebitelům předkládají v rámci výživových doporučení. Stejně jako prakticky všechna taková doporučení bychom ale ani tyto výsledky neměli brát zas tak ortodoxně vážně.

Zabíjí mléko – symbol života?

Podle dlouholetého tajemníka Mezinárodní mlékařské federace (MMF) Oldřicha Obermaiera je totiž zcela obvyklé, že se při výzkumech v zásadě v jakékoli oblasti dojde občas k závěrům, které se odchylují od základního proudu, což je i uvedený případ. Sama MMF se přitom podle jeho slov zabývá výzkumem dopadů konzumace mléka ve všech jeho podobách bezmála už stovku let a nikdy nedošla k poznání, že by mohla mít konzumace mléka dopady na délku života.

Svým způsobem by to byl paradox – mléko pro lidstvo představuje spíše symbol života, takže je poněkud divné, že by se mělo stát najednou symbolem předčasné smrti. I když jde v prvním případě o mléko mateřské a v druhém o mléko kravské. Jenže i mléko kravské pili lidé od nepaměti, a to po tisíce let mléko a syrové – čili v té podobě, kterou označila za rizikovou švédská studie.

Lidstvo ovšem nevyhynulo, a dokonce se při rostoucí spotřebě mléka dožívá vyššího a vyššího průměrného věku. To je svým způsobem nejdůležitější odpověď na otázku, jak velké hypotetické riziko ve skutečnosti mléko představuje. A netýká se to pouze mléka. „Žádná základní potravina, kterou lidstvo konzumuje od nepaměti, nemůže představovat tak zásadní riziko, jako je smrt,“ zdůrazňuje Oldřich Obermaier. Což zní docela logicky, byť je zřejmé, že představitel mlékárenského odvětví bude těžko konzumaci výrobků z této suroviny i surovinu samotnou zpochybňovat.

Ne každému mléko svědčí

S mlékem je to ale těžké – pro některé jedince totiž představuje skutečně pití mléka problém, což je dáno různou dispozicí organismu produkovat enzym laktázu, který rozkládá mléčné cukry na cukry jednoduché. Při nedostatku laktázy nedokáže přitom organismus mléčný cukr v zažívacím ústrojí strávit, jeho přebytkem se pak živí střevní bakterie a ty následně produkují plyny, například kysličník uhličitý. Plyny pak způsobují nadýmání, průjmy, zvracení, někdy jsou projevem intolerance i ekzémy, nechutenství či bolesti břicha. Ne však předčasná smrt.

Na místě je proto třeba zopakovat, že je velký rozdíl mezi alergií na mléko a laktózovou intolerancí. Zatímco alergii může pití mléka vzbuzovat u zanedbatelné části obyvatel, laktózovou intolerancí může trpět až dvacet procent tuzemské populace, přičemž v některých etnických skupinách, jako jsou Afroameričani nebo Číňani, činí podíl lidí s intolerancí 75 až 90 procent. Obrovské rozdíly v intoleranci jsou dány především historickými stravovacími návyky. Platí přitom, že větší problémy dělá mléko těm, kteří jej v minulosti příliš nekonzumovali.

Více k tématu: Proč vám vadí mléko? Intolerance a alergie mají odlišné příčiny

To je nepříliš známá skutečnost – totiž, že intolerance na laktózu se může v průběhu generací, ale i v průběhu života jedince, vytvářet, ale také se může ztrácet. Právě tato skutečnost je podle všeho základní příčinou, proč jsou názory dietologů, vědců i samotných spotřebitelů na vliv konzumace mléka tak různé. Nejde prostě o plošně a stále stejně a na každého působící vliv.

Zkreslené prezentace studie

Pokud se týká v úvodu zmiňované švédské studie, pak je možná ještě vhodné uvést několik poznámek k formulacím, které při její prezentaci zazněly. Například, že možnou příčinou negativního vlivu pití mléka jsou cukry laktóza a galaktóza obsažené v nezkvašeném mléce, které „likvidují přínosy vápníku, vyvolávají oxidační stres i chronické záněty a zvyšují také riziko srdečních záchvatů“. Dlužno podotknout, že oxidační procesy v organismu vyvolává celá řada složek potravin, takže dogmatický výklad tohoto principu by znamenal, že by člověk neměl konzumovat nic, co může v těle oxidovat. To bychom ale brzy zemřeli – jenže hlady. Vhodné je také vědět, že zrovna onen zpropadený vápník přítomný v mléce, jehož příznivý vliv na tvorbu kostí švédská studie zpochybňuje, v těle oxidačním procesům nepodléhá.

Sami švédští vědci ostatně také varují před automatickou aplikací výsledků svých výzkumů do spotřebitelské praxe a poukazují na nutnost dalších studií. Kromě toho nabádají ke konzumaci mlékárenských výrobků s nižším obsahem cukrů. Což je další možná, poněkud skrytá odpověď na rizikovost mléka – že totiž za případné krácení věku nemůže mléko samotné, ale cukry jako takové, nejen ty obsažené v mléce. To se zdá realitě mnohem blíž – ale takto to řečeno, nebo alespoň interpretováno, nebylo.

16 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 6. 12. 2014 18:53