Hlavní navigace

Med je lék, ale i silný alergen

5. 11. 2013

Sdílet

 Autor: Isifa.cz
Víte, že med z okolí Černého moře je právem nazýván „šílený“ a že pro Kladeňáky je nejlepší med z Kladenska? U medu je totiž důležitý jeho původ, a to do nejmenších detailů.

Jednou ze základních potravin, u kterých bychom se více než u jiných měli zajímat o zemi či místo původu, je obyčejný – med. Důvodů je v tomto případě přece jen o něco více, než jen podpora domácích zemědělců či potravinářů. Med totiž nejen patří mezi potraviny, které mohou podporovat vznik alergií, ale ještě k tomu může obsahovat stopy toxických látek z rostlin, z nichž pochází.


Autor: Isifa.cz

Med má řadu léčebných vlastností, současně však může být silným alergenem

Nejbezpečnější med je poměrně logicky med pocházející z prostředí, ve kterém se běžně pohybuje jeho konzument. Alergie totiž mohou způsobovat pylová zrnka obsažená v medu, především však z „exotických“ rostlin nebo z rostlin, které se nevyskytují tam, kde se pohybuje spotřebitel medu.

Pokud ovšem člověk konzumuje med původem z oblasti, kde sám žije, působí med naopak jako antialergen. Lokalizace původu je podle některých odborníků tak detailní, že například med původem z Kladenska vykazuje antialergické účinky zejména na Kladensku a okolí, a třeba na Ostravsku už je kladenský med neutrální. Jinými slovy, med je příkladem potraviny, u které je mimořádně vhodné vsadit na jeho regionální původ.

Šílený med

Riziko alergií z pylu pro organismus neznámých rostlin je ale jen slabším odvarem závažnějších rizik, které může představovat konzumace medu neidentifikovatelného původu. Takový med kavkazských včel z okolí Černého moře zejména na území Turecka pocházející z divokých rododendronů má vyloženě toxické účinky, které jsou známy dokonce již ze starého Říma. Uvedený med má i specifický výraz – a to „mad honey“ – tedy bláznivý nebo šílený med.

Příslušná toxická látka se nazývá grayanotoxin nebo také rhodotoxin. Jde o neurotoxiny, které produkují kromě některých druhů rododendronů také další rostliny z čeledi vřesovcovitých (Ericacae) – například mamota širokolistá (Kalmia latifolia) nebo mamota úzkolistá (Kalmia angustifolia). Dosud je známo celkem 18 různých forem této toxické látky s negativním účinkem na činnost srdce, kosterních svalů a centrálního nervového systému. Díky tomu vyřadil rododendronový med podle doložitelných historických záznamů římské vojáky dočasně z boje. Otrava nicméně po několika dnech odezní, i když následky mohou v organismu přetrvat. Například při pokusech na laboratorních potkanech byl prokázán silný nefrotoxický (poškození ledvin) a slabší hepatoxický (poškození jater) účinek zmiňovaného toxinu.

Podívejte se: Tyhle medy nebrat, jsou šizené

GALERIE: Falšovaný med

Med kontaminovaný GMO

Předmětem obav spotřebitele může být také med kontaminovaný pylem z geneticky modifikovaných (GM) bylin. V rámci EU se totiž řešil v minulých letech problém s možnou kontaminací medu pylem z legálně pěstované kukuřice MON810, přičemž konečný verdikt není příliš znám. Podle stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) je nicméně pyl této modifikované kukuřice stejně bezpečný jako pyl kukuřice konvenční. Vzhledem k tomu, že z výsledků následných analýz vyplynulo, že pyl z modifikovaných rostlin se i při svém 100% zastoupení v medu vyskytuje v množství maximálně do 0,5 procenta, přičemž podle legislativy je nutné označovat modifikované příměsi až od obsahu 0,9 procenta, není ani nutné med z okolí GM rostlin označovat.

Přečtěte si: Strašák GMO z Evropy pomalu mizí

Jak a proč kupovat med

Jak již ale bylo řečeno, studování původu medu bychom se věnovat měli (podrobněji ve speciálu Chytrý nákup: Jak poznat kvalitní med). Například u jednodruhového medu se lze z etikety jednoznačně dozvědět, ze které země med pochází. To ale neplatí v případě směsných medů, u nichž se tak lze na etiketě setkat s pojmy „ze zemí EU“ nebo „ze zemí mimo EU“, případně s obojím dohromady. Optimální je přitom kupovat jednodruhový, co nejpřesněji regionálně identifikovatelný med.

Med sám je totiž velmi zdravá potravina s celou řadou příznivých účinků na organismus. Obsahuje například látky na bázi peroxidu vodíku, které působí protibakteriálně, a i proto se v minulosti používal med k hojení ran, které při jeho použití nehnisaly. To platí také pro ústní hygienu – vzhledem k tomu, že zubní kazy jsou v drtivé většině bakteriálního původu, představuje med jednu z nejpřirozenějších prevencí proti kažení zubů. Určitý důkaz představuje mimo jiné i pohled do historie – dříve byl med velmi významným sladidlem a kazivost zubů byla výrazně nižší. Skutečnost, že jednoduché cukry obsažené v medu působí jako optimální pohotový zdroj energie, je pak celkem známá. Ne každý ale ví, že med si s sebou bral při dobývání nejvyšší hor světa zřejmě nejznámější horolezec všech dob, Edmund Hilary, mimochodem syn včelaře.

Medem lze téměř ve všech případech nahradit klasický cukr. Platí přitom, že sladkost medu představuje přibližně tři čtvrtiny sladkosti cukru. Používáme-li med při pečení medového těsta, měli bychom zvýšit teplotu pečení asi o 15 °C.

Čtěte dále: To je šlágr! Med z kukuřice a brambor

Podívejte se, jaké medy jsme našli v českých prodejnách:

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).