Lepek: veřejný nepřítel č. 1

Jako by najednou vše bezlepkové bylo automaticky zdravé. A navíc se po tom hubne! To je sice pravda, ale bezlepková dieta není určena zdravým lidem. Bezlepkové šílenství nemá racionální základ, říká odborník.

Trendy ve stravování jsou snad proměnlivější než ty módní. Jednou nikdo nejí vejce (Časy se mění: Jedno vejce denně je zdravé), poté máslo, jindy margaríny (Které tuky jsou fuj? Každou chvíli jiné). Pak je pár let v kurzu červená řepa, kozí mléko nebo zelený ječmen. Jde jen o to nenechat se těmito vlnami zanést příliš daleko od pevného břehu. A víte, co je „in“ právě teď? Jíst bezlepkově!

Bez lepku rovná se zdravé?

Již dříve jsem zejména v zahraničním internetovém prostředí zaznamenala trend všeho „gluten-free“ (= bezlepkové). Vše s touto nálepkou jako by automaticky bylo zdravé a přislíbilo konzumentovi dlouhá léta strávená ve fit a štíhlém těle.

Když jsem mluvila se známou ze Spojených států, také jsem se od ní dozvěděla, že nejí lepek a nepije mléko. A proč? Prostě jen tak. Mnozí říkají, že se cítí bez lepku lehčeji. Ale má to racionální základ, pokud člověk netrpí žádným zdravotním omezením, které by konzumaci lepku vylučovalo? Není to jen placebo?

V českém prostředí jsem zaznamenala počátek bezlepkové mánie s nárůstem obliby této diety mezi světovými sportovci. Tenisové eso Novak Djokovič se z hráče neschopného si udržet stálý výkon a navíc trpícího alergiemi a dalšími zdravotními obtížemi proměnil před očima svých fanoušků v téměř neporazitelný stroj na vítězství. Změnil životosprávu a vyloučil ze svého jídelníčku lepek. Své tajemství odhalil v knize Naservírujte si vítězství. Má to ale háček – srbskému tenistovi lékaři diagnostikovali celiakii. Co když mi lepek vůbec nevadí – mám ho přestat jíst?

Bezlepková mánie

Valná většina z nás chce zhubnout, nebo se alespoň udržovat fit a v kondici. Když ze všech stran slyším, že bezlepková dieta zbaví člověka přebytečných kil, zajímá mě, co za tím vězí. Zeptala jsem se proto odborníka. Nutriční terapeutka a předsedkyně celorepublikové komise nutričních terapeutů Diana Chrpová mi potvrdila, že není zlato vše, co se v tomto případě až příliš nápadně třpytí. „Pro zdravého člověka lepek není nepřítel. Pro pacienta s celiakií, alergií na lepek nebo neceliakální glutenovou senzitivitou ano, protože mu části naštěpeného lepku přítomné v jeho tenkém střevě způsobují potíže.“

Celiakie je poměrně složité autoimunitní onemocnění, při kterém přítomnost lepku v tenkém střevě spouští autoimunitní reakci. Dochází k odumírání střevních klků, tím se zmenšuje vstřebávací plocha. Kvůli tomu, že se snižuje množství vstřebaných živin, může u nemocného člověka dojít až k podvýživě – s tím se ale setkáváme častěji u dětských pacientů. „Projevy celiakie, jako je průjem, bolesti břicha, celkové neprospívání a úbytek hmotnosti, jsou typické pro děti. V dospělosti jsou obvyklé i netypické projevy celiakie. Jedinec může mít nadváhu, může mít diagnostikovanou osteoporózu, a až následně se zjistí, že důvodem je celiakie,“ říká nutriční terapeutka.

 

Bezlepková dieta není určena na hubnutí

Zdravý člověk netrpící celiakií, alergií na lepek nebo neceliakální glutenovou senzitivitou se vstřebáváním lepku žádný problém nemá. Diana Chrpová proto dodává, že pro zdravého člověka je držení bezlepkové diety zcela zbytečné. Ptala jsem se, zda je možné, aby stoupenci bezlepkové diety opravdu shledávali její konzumaci natolik prospěšnou, a také mě zajímalo, zda se jejím dodržováním dá skutečně zhubnout. „Toto není založeno na racionálním základě, žádná studie to nepotvrzuje. Je jasné, že pokud přestanu jíst lepek, vyřadím mnoho potravin základních i ve výživě zbytečných obsahujících lepek, jako jsou pečivo, chléb, pekárenské a cukrárenské výrobky, omáčky, zahuštěné polévky jíškou, apod. Všechny tyto potraviny jsou zdrojem energie, a ne právě zanedbatelným. Pokud je vyloučím, energie je méně a já logicky musím hubnout.“ A zde bude asi právě onen „zakopaný pes“.

Dodržováním bezlepkové diety se samozřejmě zhubnout dá, ale jedná se pouze o následek oproštění jídelníčku o potraviny, které často jíme v příliš velké míře a našemu zdraví zrovna nesvědčí, od bílého pečiva přes omáčky až po sladkosti a moučníky. U speciálních bezlepkových náhražek může svoji roli sehrát i jejich vyšší cena – bezlepkový chléb je přeci jen dražší než ten běžný. Šetřivý konzument si dá pozor, kolik krajíců si ukrojí k snídani. Diana Chrpová dále dodává, že ani bezlepkové stravování není zdravé, pokud se při jídle nehlídáme. „Bezlepková jídla mohou být i nezdravá, jako mohou být i jídla s lepkem nezdravá, záleží vždy na množství. Pokud se budu ládovat bezlepkovými koláči, zdravé to určitě nebude.“

Zdravým lidem stačí příjem lepku omezit

Možná by modernímu konzumentovi prospělo více používat selský rozum. Je možné, že zdravý člověk pocítí po vyřazení lepku z jídelníčku určitou úlevu. Bezlepkové stravování vyžaduje vyšší míru osobní disciplíny, a paradoxně se při jeho přísném dodržování snáze zbavíte zbytečných sladkostí, bílého pečiva a dalších pochutin, kterým jindy neodoláte, když víte, že si je dát můžete. Přeci jen platí, že „s jídlem roste chuť“, takže malé uzobnutí nás může donutit sníst celý koláč.

Diana Chrpová podotýká, že současnému strávníkovi by stačilo, kdyby jen příjem lepku v potravě omezil. Zůstává totiž skutečností, že lepku přijímáme v potravě poměrně hodně. Kromě pečiva milujeme pizzu, těstoviny, hamburgery, sladké koblihy, koláče, slané tyčinky, zahuštěné omáčky i polévky, knedlíky a mnohé další. Místo celé bezlepkové diety postačí prostě jen jíst trochu zdravěji.

 
41 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 24. 6. 2015 3:48