Dilemata červené řepy

Autor: Isifa.cz

Tři vědecké studie došly k rozdílným výsledkům. Pro koho je červená řepa prospěšná a nakolik jsou její očekávané příznivé účinky spíše pověrou?

Mají řepnou šťávu pít sportovci, je prevencí proti infarktu a dá se s její pomocí hubnout? Začněme nejnovějším výzkumem.

S řepou na stupně vítězů

Někteří sportovci mají v oblibě červenou řepu, respektive šťávu z této plodiny. Jsou přesvědčeni, že pak mohou docílit lepších výkonů, protože šťáva jim rozšíří cévy a zlepší zásobování svalů kyslíkem. Výzkum americké Pen State University se nyní pokusil zjistit, co je na tom pravdy.

Závěr (medicalxpress.com) zhruba zní, že průtok krve svaly se nemění, ale úplně bez užitku červená řepa být nemusí – snižuje zátěž srdce. Výsledky studie vedené profesorem Davidem Proctorem byly publikovány v časopisu Applied Physiology, Nutrition and Metabolism.

Za rozšíření cév měly být zodpovědné především dusičnany obsažené ve šťávě; kromě řepy jich je plno třeba také ve špenátu. (V 70 mililitrech řepné šťávy je dusičnanů asi tolik jako ve 100 gramech špenátu.) Dusičnany se v lidském těle přeměňují na dusitany a oxid dusnatý, což je samotná aktivní látka, která má ovlivňovat fungování cév. Lepší zásobování krví má umožnit větší přísun kyslíku, což oddálí okamžik, kdy svaly přejdou na méně efektivní anaerobní mechanismus spojený s tvorbou kyseliny mléčné.

Nakolik se tato představa potvrdila? Výzkumníci dobrovolníkům dávali šťávu z řepy, šťávu zbavenou dusičnanů a placebo (logicky asi sladké a obarvené), ovšem průtok krve svaly byl ve všech případech stejný. Konkrétně se během cvičení zkoumal průtok krve tepnou předloktím a brachiální tepnou v rameni, žádné účinky však zjištěny nebyly. Koncentrace dusičnanů a jejich produktů v krvi přitom u skupiny konzumující řepu vzrostla.

Autoři studie jsou nicméně opatrní. Uvádějí, že dobrovolníci byli mladí a zdraví. Možná pro lidi starší a méně fyzicky zdatné, navíc s vysokým krevním tlakem, by dusičnany a tedy i řepa mohly při fyzických výkonech skutečně pomoct.

  • I když pomineme dopad na cévní systém, červená řepa je například užitečným zdrojem draslíku, vitamínů B a C a rostlinných barviv s antioxidačním účinkem.

Lék na tlak

Existují i studie, které došly k opačným výsledkům a pozitivní vliv červené řepy naopak potvrdily. Loňský výzkum Kansas State University (medicalxpress.com) zmiňuje úspěšný fotbalový tým, jehož hráči řepnou šťávu před utkáním pijí přímo jako rituál. V této studii se pozitivní vliv dusičnanů na práci svalů bere za prokázaný (prý až o 38 % větší dodávka kyslíku) a řepa se navíc doporučuje jako prevence srdečních selhání i po nich. Po infarktu či mrtvici zůstane řada lidí částečně ochrnutých, přitom i malé zlepšení v zásobování kyslíkem může umožnit vstát z invalidního vozíku a chodit vlastními silami.

V poslední době se rozšířil coby samoléčba zvyk konzumovat červenou řepu pro snížení tlaku. Loňský výzkum z univerzit v Southamptonu a Cambridge (medicalxpress.com) tyto účinky potvrdil, opět doporučuje řepu pacientům ohroženým mrtvicí či infarktem, jako pozitivní efekt zmiňuje ředění krve a rozpouštění krevních sraženin.

Červená řepa a hubnutí

Červená řepa má navíc pomáhat přeměňovat „špatný“ bílý tuk na „dobrý“ hnědý, urychlovat odbourávání tuků a tím fungovat i proti obezitě a jako prevence vzniku diabetu 2. typu – naopak u lidí, kteří již diabetem trpí, je však konzumace červené řepy sporná, protože obsahuje hodně cukru.

Z téhož důvodu i spoléhat na to, že po řepě se zhubne, je lehce dvojsečné. Výzkumníci také doporučují užívat červenou řepu při pobytu ve větší nadmořské výšce, jinak organismus reaguje produkcí velkého množství červených krvinek, což může mít jiné negativní dopady.

Účinky řepy dávají obě tyto studie do souvislosti opět s obsahem dusičnanů, takže podobně prospěšný jako řepa by měl být rovněž špenát. Oba výsledky potvrzující pozitivní vliv červené řepy byly také publikovány v recenzovaných časopisech, nad řepou tedy není určitě třeba lámat hůl. A mimochodem, ukazuje se, že ani strašák v podobě dusičnanů a dusitanů (v uzeninách, pitné vodě…) není jednoznačný a také tyto látky mají svou dobrou stránku.

  • V minulosti mnoha lidem zhnusily červenou řepu školní jídelny s jejich variantou „kompotu“ s příchutí fenyklu. Nakládaná řepa na kyselo je i dnes nejrozšířenější formou, celkem běžně k dostání je ale také řepa čerstvá.
  • Asi nejchutnější úpravou syrové řepy jsou varianty „tataráku“, různé saláty a polévky (např. boršč, jehož je řepa základní složkou). Dohledat a zkusit se dá i spousta jiných zajímavých receptů. Problémem červené řepy v kuchyni je samozřejmě právě intenzivní barvivo, které dokáže zašpinit vše kolem.
  • A pozor, může zbarvit i moč. Jeden známý s nemocnými ledvinami byl po krvácení do moči a hrozných bolestech odvezen sanitkou (a jistěže zachráněn, jinak by příběh nepokračoval). Ani za těchto okolností však krev v moči nebyla na pohled viditelná. Krátce po příchodu z nemocnice si dotyčný dal v restauraci červenou řepu. Druhý den v poledne šel na záchod a zděsil se, že udeřila jeho poslední hodina (když vážnou krizi způsobilo krvácení, které vidět nebylo, pak červená moč logicky znamená konec…).
8 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 22. 3. 2015 12:57