Co vede k obezitě? Nejen přejídání, ale také hladovění nebo nedostatek spánku

Autor: SXC

Začnete míň jíst a třeba se trochu víc hýbat a čekáte, že kila půjdou dolů? Není to tak jednoduché. Záleží i na tom, co a kdy jíme a také – možná překvapivě – na době, kterou prospíme.

Nedostatek spánku může člověku otrávit den a dokáže i rozhodit metabolismus. Vědci z Uppsalské univerzity ve Švédsku potvrdili, že organismus nevyspaného člověka spálí méně energie. To může kromě silnějšího pocitu hladu vést k přibývání na váze, vyvozují vědci v odborném časopise American Journal of Clinical Nutrition


Autor: SXC

Z výzkumu vyplývá, že naopak dostatek spánku může přibírání zabránit, cituje agentura ČTK Christiana Benedicta, jenž stál v čele vědeckého týmu. „Naše zjištění ukazují, že jedna noc nedostatečného spánku u zdravých mužů vlastně redukuje výdej energie, z čehož vyplývá, že spánek u lidí přispívá k přesné regulaci vynakládání energie přes den,“ vysvětluje Benedict.
Již předchozí výzkumy ukázaly spojitost nedostatku spánku s přibýváním na váze a také dokázaly, že přerušovaný spánek rovněž narušuje hladiny hormonů regulujících stres a hlad během doby, kdy je člověk vzhůru.

Spěte!

Benedict a jeho kolegové chtěli zjistit, jak přesně tento mechanismus funguje, a zkoumali proto několik dní 14 univerzitních studentů v podmínkách zkráceného spánku, žádného spánku a normálního spánku. Vědci měřili, kolik toho pak studenti snědli, jakou měli hladinu cukru v krvi i hladinu hormonů a indikátory trávení.

Zjistili, že už jedna probdělá noc po ránu zpomaluje metabolismus, čímž se snižuje spotřeba energie na běžné tělesné úkony, jako je dýchání nebo vylučování, o pět až 20 procent. Nevyspaní mladí muži ráno měli rovněž vyšší hladiny cukru, hormonů odpovědných za chuť k jídlu, jako je ghrelin, a stresových hormonů, jakým je například kortizol.

Řada výzkumů už ukázala, že lidé, kteří spí pět hodin a méně, mají sklon k přibývání na váze a jsou náchylní k nemocem souvisejícím s nadváhou, jako je cukrovka druhého typu. Odborníci dospělým doporučují spát sedm až devět hodin každou noc.

Netloustněte z hladu, zhubněte jídlem!

Experti zdůrazňují, že k riziku obezity přispívají také další faktory, jako jsou životní styl a složení stravy.

V České republice žije více lidí s nadváhou a obezitou než s normální váhou, informovali odborníci na setkání s názvem Netloustněte z hladu, zhubněte jídlem. Ve snaze zhubnout přistupují mnozí z nich k radikálnímu omezení jídla. Nedostatečný přísun energie a živin však může vést k dalšímu tloustnutí. Vynecháváním některých denních jídel nebo nevhodnými redukčními dietami je snadné dostat se do začarovaného kruhu, kdy lidé potýkající se s nadváhou trpí zároveň podvýživou, upozorňují experti. Dosažení či udržení správné tělesné hmotnosti vyžaduje dodržování několika základních pravidel: jíst 5–6× denně pestrou stravu, sledovat nutriční údaje na obalech potravin (například značení GDA), přijímat i vydávat odpovídající množství energie.

Snadnou orientaci v nutričních údajích na obalech potravin umožňuje značení GDA, udává obsah energie, živin i dalších významných látek v procentech z celkového doporučeného denního množství. Díky tomu můžete sledovat množství přijaté energie a jednotlivých živin v průběhu dne. Kolik energie máme přijmout a kolik vydat, pomůže zjistit interaktivní nástroj „Porovnejte si svůj výdej a příjem“ na www.gda.cz.


Autor: Archív

Nadbytečná kila řešíme nejrůznějšími dietami, obvykle nevhodnými pro špatné složení a nízkou energetickou hodnotu. „Na nedostatečný přísun energie a živin reaguje organizmus zpomalením bazálního metabolizmu, ukládáním do zásob,“ varuje MUDr. Jarmila Křížová z metabolické jednotky III. interní kliniky VFN a 1. LF UK a vysvětluje: „Tato adaptace umožnila našim prapraprapředkům přežít řadu dní bez dostatečného přísunu energie a živin, když bylo jídlo dostupné jen v omezeném množství. Oni sice přežili, ale pro nás není tato spořící genetická výbava nijak výhodná. Naše tělo umí vytěžit ze stravy maximum energie, obzvláště tehdy, když se obává hrozícího nedostatku, tedy i při nepravidelném stravování. Jenže pak přestává hubnout a může dokonce i tloustnout.“

Opakem obezity je patologická podvýživa (malnutrice), ale ruku v ruce s obezitou jde podvýživa ve smyslu nedostatku některých živin. Pokud se špatně stravujeme nebo dokonce hladovíme, nedodáváme svému tělu dostatečné množství potřebných živin, případně ani energie. Může se zhoršit náš imunitní systém, můžeme být chudokrevní, přijít o svalovou hmotu, ale nejčastěji přibereme na váze.

Problém špatného (nepravidelného, nekvalitního, jednostranného) stravování se týká více než poloviny lidí – manažerů a dalších zaneprázdněných dříčů, dietářů, sportovců a anorektiků nebo ortorektiků.

„Správně se stravovat přitom není až tak složité. V první řadě je nutné vyloučit z jídelníčku fast food, instantní a předpřipravené potraviny. Zároveň o trochu snížit energetický příjem a začít se pravidelně hýbat,“ radí specialista na výživu Petr Havlíček. „Důležitá je také nutriční skladba jídelníčku, to znamená, že by se každý měl začít více věnovat informacím na obalech potravin a všímat si i nutričních údajů,“ dodává Havlíček.

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 24. 12. 2011 18:57