Co si děti dávají ve školních automatech? Brambůrky a kafe

Autor: Isifa.cz

Přestože jinde ve světě potravinové a nápojové automaty regulují legislativou, mnohde i zakazují, u nás bují. I když prodávají colu, kávu nebo bagety. A děti je zhusta využívají.

Co se v mládí naučíš, to se ti ve stáří vrátí. A v jídle to platí dvojnásob. Právě v dětském věku se totiž formují celoživotní návyky. Jak, kdy a co budou ratolesti konzumovat, mohou do určitého věku ovlivňovat hlavně rodiče a jejich vlastní stravovací návyky. Ty však nemusí být příkladné, nad hranicí normální hmotnosti se totiž nachází 54 % dospělé české populace, z toho 17 % trpí obezitou. Špatný vzor ale nemusí stát jen za dveřmi domova, s přechodem dětí do vzdělávacích institucí mohou nabýt dojmu, že špatné je vlastně dobré. Vzorem se totiž stává i jídelníček ve školních jídelnách, svačiny spolužáků a nabídka školních automatů, která bývá terčem kritiky. Kdo do škol automaty povoluje? Jaká je praxe v zahraničních školách?

K tématu: Dětské boty zuješ, stravovací návyky už nikdy

Za hranicemi automatům tvrdě diktují

Rozumnější je děti vychovávat příkladem než jim svazovat ruce a chrlit na ně zákazy. Jenže to se snáz řekne, než udělá, možná proto se ozývá odbornice na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková: „Školy jsou vzdělávací instituce a nemyslím si, že do nich patří prodejny s potravinami nebo automaty.“ Podporuje tak úplný zákaz prodeje z bufetů nebo automatů, tedy model, který již devátým rokem funguje ve Francii. Jsou tam zakázané nejen prodejní automaty, ale děti si do školy nemohou nosit ani vlastní jídlo připravené doma, dětem jsou svačiny připravovány ve škole dle zásad zdravé výživy.

GALERIE: Skutečné svačiny školáků mají k ideálu daleko

V Belgii neexistuje plošný zákaz automatů ve školách, nicméně v bruselských školách si sladkou limonádu ani bagetu nekoupíte. Podobně radikální jsou i ve vybraných státech USA, kde s ohledem na 7% výskyt patologické obezity zakázali na školách prodej tzv. junk food – tedy sladkosti a vysoce kalorická jídla. V Itálii nic nezakazují, obsah automatů však vedení škol na přání kontroluje, podobně jako v Německu. Podobné zvyklosti panují i ve Velké Británii, kde automaty fungují, avšak nesmějí obsahovat sladkosti a typické fast foodové pokrmy. Ve Finsku zase automaty nepotřebují ani regulaci ani kontroly, tamní studenti jich příliš nevyužívají, neb se ve školách stravují bezplatně. A nakonec je tu Polsko, které se v moři školních automatů topí podobně jako my, ale má v plánu zákaz prodeje potravin s vysokým obsahem nasycených tuků, cukru a soli.

U nás zatím nic takového nehrozí. „V ČR bohužel neexistuje žádná metodika regulace, a dokonce ani žádné doporučení ohledně této problematiky. Jsme hodně pozadu proti ostatním zemím. Samozřejmě automaty zakázat jde jako například Francii. Ale ostatní země se spíš kloní k regulaci,“ řekl nám Ondřej Liška, předseda Strany zelených, který v pozici ministra školství už před pěti lety plánoval reformu školního stravování. Ony zákazy beztak nic nevyřeší, děti budou dál dostávat peníze na svačiny, jen si pochutiny koupí po cestě do školy. Státní zdravotní ústav (SZÚ) vidí východisko ve změně schizofrenního přístupu škol, kdy učitelé často mluví o zdravém životním stylu, ale škola jej prakticky neprezentuje – viz automaty se sladkými nápoji či bagetami. Tyto postoje představili loni na konferenci Efektivní strategie podpory zdraví (PDF).

V brněnských základkách frčí chipsy z automatů

A proč by nám všem měly být automaty ve školách trnem v oku, přestože existují i jejich zdravé varianty? Odpověď vyplývá z loňského přehledu typů automatů v brněnských základních školách, které provedlo SZÚ. Srovnávalo zde poměry, které v Brně panovaly v roce 2009, a situaci o čtyři roky později. V průzkumu (PDF) byla zohledněna data z 51 základních škol (81 % všech ZŠ v Brně).

Během čtyř let se lehce zvýšil počet automatů, které dětem nabízejí minerálky a slazené nápoje, vzrostl i počet lednic s colovými nápoji. Nápojový automat na mléko a mléčné výrobky je zastoupen v 19 školách. Skutečně zarážející je však fakt, že na základních školách se vyskytují i automaty na kávu. A že neslouží jen k povzbuzení učitelů, dosvědčuje průzkum, kde děti ze základní školy kávu z nápojových automatů preferovaly v téměř 10 %. Žebříčku preferencí tekutin z automatu v roce 2009 však dominovala minerálka, voda, sladké nápoje a čaje. Na zahnání hladu téměř 40 % dětí volilo chipsy, 30 % oříšky a křupky a čtvrtina dětí dávala přednost bagetám.

Čtěte také: Jídelny jsou u nás sto let za opicemi

Proč vůbec máme automaty na školních chodbách?

Podtrženo sečteno po krájených jablíčkách děti v automatech nebaží, kupovat si ve škole PETku s přirážkou za lenost může denně jen potomek velmože a školy ve většině případů z automatů netěží, proč tam tedy jsou? „O tom, zda a jaký automat na potraviny ve škole bude, rozhoduje její ředitel či ředitelka. Samozřejmě se může radit s pedagogickou konferencí školy, svým učitelským sborem a při komunitním fungování školy může získat i postoj rodičů a žáků. Je třeba zajistit, aby vedoucí pracovníci škol byli vzdělaní v dané problematice a byli schopni činit kvalifikovaná rozhodnutí, která budou umět komunikovat k personálu školy, žákům i rodičům,“ říká Ondřej Liška.

Jenže možná sami rodiče ve školách automaty chtějí. Vysypat portmonku bývá sázka na jistotu, když se nechce mazat chleba a zároven nechat dítě o hladu. „Je to především problém vzdělávání dětí i rodičů – v zahraničí to hezky ukázal Jamie Oliver v televizní sérii Food revolution, která ukazovala, čím se skutečně stravují děti v USA. Samozřejmě to je ještě o krok jinde než potravinové automaty, ale může to pro nás být varováním, čemu se vyhnout obloukem,“ říká Ondřej Liška. Tak snad nebudeme chtít jít zkratkou…

K tématu: Školy z automatů na limonády nemají většinou nic

Použité zdroje: Semináře Státního zdravotního ústavu

8 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 12. 2015 0:56