Co se stane celiakovi, když sní krajíc chleba?

Choroby, které souvisejí s působením lepku, lze shrnout pod pojem intolerance lepku. Je to hned několik nemocí s různými příznaky. Co udělá lepek nemocným, a nakolik je bezlepková dieta vhodná pro zdravé lidi?

Lepek je dnes mnohými považován za metlu lidstva. Řada lidí se začala vyhýbat všemu, co jen zdálky připomíná stéblo obilí, o pšeničné mouce nemluvě. V domnění, že je bezlepková dieta tím nejlepším možným řešením pro zhubnutí, krásu nebo znovu dětskou pleť, redukují své zásoby ve spíži a celou rodinu pak svádí na onu cestu bez lepku.

 

Je to dobře, nebo ne? Zalepuje lepek střeva? A co se stane celiakovi, který se lepku nevyhýbá? Ptali jsme se docenta Pavla KohoutaFóra zdravé výživy.

Doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D.

lékař a nutricionista

Fakultní Thomayerova nemocnice, Praha – II. interní klinika – klinická výživa a metabolismus

Co je ten lepek zač?

Lepek je bílkovina, která se nachází v zrně obilovin, jako jsou pšenice, žito, ječmen a oves. „Lepku se prý říká lepek proto, že slepuje střeva. No, to je absolutní nesmysl, lepek lepí mouku, resp. těsto,“ říká Pavel Kohout. A proto bylo vždy nejdůležitější, aby obiloviny lepku obsahovaly co nejvíce. Veškeré obiloviny, zejména pšenice, se navíc vždy posuzovaly a posuzují podle množství lepku.

Lepek se skládá ze dvou bílkovinných složek, z glutelinů a z asi padesáti procent prolaminů, přičemž prolaminy se liší podle zdroje – v pšenici najdeme gliadin, v žitě hordein, v ječmeni secalin a v ovsu avenin. Prolaminy jsou pak těmi černými ovcemi, které stojí za tzv. škodlivostí lepku. Choroby, které souvisí s působením lepku, lze shrnout pod pojem intolerance lepku. Ta může být podmíněna buď imunitními nebo neautoimunitními mechanismy. „Při imunitní intoleranci se do reakce dostává nás imunitní systém, kdy je narušen systém obranyschopnosti, takže buď nastane alergie, nebo autoimunitní reakce. Což souvisí s poruchou tolerance, kterou získáváme v průběhu dětství, kdy se náš imunitní systém učí znát, tolerovat a přijímat nové potraviny. Pokud tato reakce není správná, dochází k poruchám imunitní reakce – autoimunitní nebo k alergii,“ vysvětluje Pavel Kohout.

Příznaky autoimunitního onemocnění

Celiakie je v souvislosti s lepkem nejčastější onemocnění. Co se děje, když se takový jedinec s genetickou dispozicí k celiakii přes varování zakousne do krajíce pšeničného chleba? „Ve chvíli, kdy se dostane lepek do kontaktu se střevní sliznicí, dochází k reakci imunitních buněk, která je původně namířena proti lepku, ale ničí i enterocyty, buňky sliznice tenkého střeva,“ vysvětluje dění v tenkém střevě Pavel Kohout. Pakliže nemocný dietu porušuje a lepku se i přes jasná doporučení lékařů nevyhýbá, dochází u něj k postupnému poškození sliznice tenkého střeva různého stupně, které dále vede k poruše vstřebávání živin, hlavně tuků, vitamínů, ale i železa a vápníku.

„Existuje předpoklad, že v České republice žije kolem padesáti až šedesáti tisíc celiaků, ale v registru pacientů, o kterých víme, že celiakii mají, je jen asi devět tisíc lidí,“ říká lékař. Většina lidí tak o své nemoci vůbec nemusí vědět. Na celiakii lze pomýšlet především u osob, které trpí bolestmi kloubů, únavou, anémií, řídnutím kostí, ale i u žen, které nemohou otěhotnět z nejasných příčin. Příznakem může být i mastná průjmovitá stolice, nadýmání, hubnutí, u dětí to mohou být poruchy růstu.

„Mezi další autoimunitní onemocnění patří Dühringova dermatitida, což je celiakie, která se projevuje bolestivými puchýřky, na loktech, na kolenou a ve kštici. Glutenová ataxie značí poškození mozečku a projevuje se nekoordinovanými pohyby a poruchou rovnováhy,“ doplňuje Pavel Kohout.

Příznaky autoimunitního onemocnění při intoleranci lepku

  • Celiakie - bolesti kloubů, únava, anémie, řídnutí kostí, u žen nemožnost otěhotnět z nejasných příčin; dále mastná průjmovitá stolice, nadýmání, hubnutí; u dětí poruchy růstu
  • Dühringova dermatitida – bolestivé puchýřky na loktech, na kolenou a ve vlasech
  • Glutenová ataxie – nekoordinované pohyby, porucha rovnováhy

Je horší celiakie, nebo alergie na lepek?

Alergická reakce už na malé množství lepku bývá velmi překotná, až hypertrofická. „Člověk může mít astmatické projevy, kopřivku nebo ekzém na kůži, bolesti břicha, průjem nebo může nastat až anafylaktická reakce. Velmi zajímavá je pak anafylaktická reakce zprostředkovaná pohybem. Přestože například člověk nikdy neměl problémy s lepkem, jednou si může jít zaběhat, pak si doma dá housku a může upadnout do anafylaktického šoku,“ varuje lékař.

Je třeba dodržovat bezlepkovou stravu, protože potíže mohou nastat už při příjmu velmi malého množství lepku. Dokonce ještě menšího než při bezlepkové dietě, kde je tolerováno dvacet miligramů lepku. Nicméně k alergii na lepek je třeba přistupovat individuálně, zatímco jednomu vadí 15 mg lepku, druhý alergik snese i 40 mg.

Projevy alergie na lepek

  • bývají velmi překotné
  • astmatické projevy
  • kopřivka nebo ekzém
  • bolesti břicha
  • průjem
  • anafylaktický šok

Neimunitní onemocnění

Neceliakální glutenová senzitivita patří mezi neimunitní onemocnění, které často přechází v syndrom dráždivého tračníku s nesnášenlivostí lepku. „Je to takové zvláštní onemocnění… Do poradny nám jednou přišel pacient, u kterého bychom si dle jeho vyprávění vsadili na to, že má celiakii. Jenže po testování jsme zjistili, že neměl pozitivní ani protilátky v krvi ani neměl žádný nález na střevě. Bylo zajímavé, že při bezlepkové dietě potíže odezněly, když lepek opět konzumoval, zase mu bylo špatně. Nenašli jsme nic jiného než příznaky celiakie. Tak jsme začali lepek podávat skrytě. Jenže pacient měl opět reakci. Byla mu tedy diagnostikována neceliakální glutenová senzitivita,“ popisuje lékař.

Pacient má tedy při konzumaci lepku podobné příznaky jako celiak, ovšem s tím rozdílem, že jeho střeva nejsou poškozována. Zde není třeba žádná striktní bezlepková dieta, tito lidé obvykle nějaké malé množství lepku snášejí. Stačí tedy příjem těchto potravin omezit.

Bezlepková strava, když jste zdraví? Zbytečné

„Bezlepková dieta je módním trendem, v současné době ji drží asi třetina Američanů v domnění, že jim pomůže zhubnout nebo vyřešit zdravotní problémy. Podobné snahy můžeme pozorovat i u nás,“ říká lékař.

Docent Kohout sice zdůrazňuje, že existují onemocnění, u kterých je bezlepková dieta základní léčebným prostředkem, často je při nich třeba dodržovat dietu celoživotně.  Ovšem v případě zdravých lidí, je to něco zcela jiného: Pokud se jedná o preventivní dodržování této diety, nepodařilo se vědecky prokázat, že by takovéto počínání mělo nějaký zdravotní benefit. A pokud bychom ho srovnali s racionální dietou s dostatkem vlákniny a s celozrnnými obilovinami, tak si myslím, že tam zdravotní benefit nebude vůbec žádný,“ říká lékař.

13 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 8. 2015 21:12