Clean eating není dieta, ale životní styl

Autor: Isifa.cz

„Clean eating“ – čisté stravování není dieta, ale životní styl. Nepřináší nic nového pod sluncem, přesto vám může otočit svět o 180 stupňů. Co vlastně znamená?

Některé směry, ať už v jídle, hudbě, módě nebo v jakémkoliv jiném odvětví, přišly ze zahraničí a přinesly si k nám i své jméno. Kdo by se zlobil, když řeknete, že máte radši rock než pop? Teď tu máme „clean eating“. Pro zalíbení v českém jazyce lze hovořit i o „čistém stravování“, i když to není zrovna libozvučné.

Hned zprvu je nutné upozornit, že clean eating – čisté stravování – není žádná dieta. Nebude vám kázat, abyste omezili ve své stravě tuky nebo sacharidy, nebude vám počítat kalorie, které za den vydáte nebo přijmete. Clean eating je v pravém slova smyslu životní styl. Ačkoliv vše začíná u jídla samotného, postupně ovlivňuje tento směr i celý život „strávníka“ a nabízí mu nový pohled na svět.

Jezte to, co vyrostlo ze země, nebo mělo matku

Pro clean eating neexistuje žádná oficiální definice. Základní myšlenkou tohoto trendu ve stravování je snaha vytěsnit ze svého jídelníčku zpracované potraviny a přidané látky nepřirozené našemu tělu. To samozřejmě není žádnou žhavou novinkou, která by ze dne na den spasila svět. Je jasné, že se najde mnoho lidí, kteří se takto stravují dlouhá léta a nikdy je nenapadlo se chlubit tím, že se snaží o „clean eating“. Nicméně mnozí nemáme problém s obědváním ve fast foodech, s pitím slazených barvených limonád, s ochucováním polévek a omáček kořenícími směsmi nám nepříliš známého složení, s pojídáním kupovaných sladkostí plných ztužovaných tuků… pokračovat bychom mohli donekonečna. V kontrastu s tímto výčtem vyvstává jedna nesporná výhoda čistého stravování – nabízí nám možnost vědět, co jíme, a v připraveném pokrmu poznat každou jeho surovinu.

Clean eating se pomalu ale jistě nabourává do našich stravovacích stereotypů. Přichází ze Spojených států a západní Evropy, kde je na internetu, na stránkách zahraničních magazínů věnujících se sportu a výživě a v neposlední řadě i v nekonečném světě populárních blogů jedním z opravdu žhavých témat, a pomalu si hledá svoji pozici i u nás. Přesycení chemickými dochucovadly, barvivy, umělými sladidly, zahušťovadly a dalšími nám nepřirozenými látkami nás obrací jiným směrem. Proč bychom našemu tělu měli dodávat něco, o čem ani nevíme, jak samo o sobě vypadá? Čisté jídlo pochází z přírody. Fitness trenérka zabývající se zdravým životním stylem Jillian Michaelsová radí: „Jezte to, co vyrostlo ze země, nebo mělo matku.“ Zní to trochu drsně, ale je to v podstatě pravda.

Co jsou ale zpracované potraviny? Proč jsou špatné? A můžeme všechny házet do jednoho pytle? Zpracované potraviny jsou zjednodušeně řečeno všechny potraviny, které prošly průmyslovým zpracováním – byly k nim přidané různé látky, aby lépe vypadaly, déle vydržely, chutnaly třeba jako jahody, byly jemnější, nadýchanější, barevnější… Ale ne všechny zpracované potraviny jsou špatné. Čisté stravování není dogmatická nauka, která by nám nabízela přesný výčet potravin, kterou jsou dovolené a zakázané. Každý si z něj může vzít to, co se mu líbí. Rozhodně není nutné zatracovat například mraženou zeleninu nebo ovoce. Filozofie čistého stravování se totiž často snoubí se zásadami zdravého životního stylu, proto je jeho základem i konzumace velkého množství zeleniny a ovoce (nejlépe v bio kvalitě, neboť i chemické látky, kterými rostliny ošetřujeme a hnojíme, jsou látky našemu tělu cizí a pro naše stravování „nečisté“). Vždy samozřejmě není možné jíst vše čerstvé – proto není nutné se vyhýbat mražené zelenině, která může příjemně a zdravě zpestřit náš jídelníček.

Přečtěte si: Než „čerstvá“ zelenina zdaleka, raději zmražená z blízka

Ztužené tuky ani rafinované obiloviny

Příznivci čistého stravování mají mezi zpracovanými potravinami některé výrazné nepřítele. Jsou to ztužené tuky, rafinované obiloviny, umělá sladidla, umělé konzervanty, barviva a glutamáty.

Ztužené tuky najdeme v sušenkách, sladkém pečivu, sladkých náplních, slaných brambůrcích, krekrech, polevách na dezerty, margarínech, smažených jídlech a dalších potravinách, které jsou často v našem jídelníčku zcela běžné. Zvyšují hladinu LDL cholesterolu, riziko srdečního infarktu, mozkové mrtvice a přispívají k rozvoji diabetu typu II. „Transferové neboli ztužené tuky vznikají z nenasycených olejů zahřátím do vysokých teplot (tzv. proces hydrogenace). Tento proces zahřívání je podobný např. procesu při fritování, kdy se rostlinné oleje přepalují do vysokých teplot za vzniku transferových tuků,“ říká expertka na výživu Ivana Stenzlová a dodává, že „naše tělo při konzumaci ztužených tuků nedokáže tyto tuky v prvotní fázi odlišit od zdravých esenciálních tuků získávaných např. z ořechů, semen a ryb. Ztužené tuky zabudovává do každé jednotlivé buňky, kde narušují její základní funkce. Proto jsou také ztužené tuky spojovány s různými zdravotními potížemi.“

Obiloviny jsou základem našeho jídelníčku. Bohužel jejich průmyslovým zpracováním se často ochuzujeme o zdraví prospěšné látky, které celá zrna obsahují – vlákninu, vitamíny i minerály. Bílá mouka, běžné těstoviny, bílá rýže a další produkty z „ohlazených“ zrn jsou snadno stravitelné – s tím souvisí bohužel i to, že způsobují prudké výkyvy krevního cukru.

Light limonády, ovocné jogurty (odlehčené i ty běžné), džusy, žvýkačky a mnohé další potraviny mají jedno společné – obsahují umělá sladidla. O jejich zdravotní závadnost bylo řečeno mnohé, vědci se ale na přesných datech zatím neshodli. Umělá sladidla se tak stávají velmi kontroverzním tématem. Když pomineme diskuze o tom, zda mají vliv na rozvoj rakoviny a jiných nemocí, existují i jiné hrozby. Jillian Michaelsová upozorňuje na jedno z úskalí umělých sladidel: „Když za běžných okolností jíme cukr, naše tělo registruje sladkost a pochopí, že velmi sladké věci znamenají hodně kalorií. Ovšem když opakovaně pijeme limonády s umělými sladidly, tělo tuto rozpoznávací schopnost ztratí.“ Umělými sladidly tak mateme náš organizmus a necháme ho si zvykat na sladkou chuť bez kalorií. V nejhorším případě může dojít k tomu, že si už naše tělo přestane spojovat sladkost s vysokou kalorickou hodnotou a „nenastartuje“ potřebné procesy k zpracování jednoduchých sacharidů ani tehdy, když sníme sladký koláč nebo čokoládový bonbón.

Nevyznáte se v džungli éček? Vyhněte se jim

Konzervanty a barviva patří mezi obávaná „éčka“. Ne všechna jsou hned špatná, některá nám ale skutečně škodí. Přídavné látky jako je betakarotén, kyselina mléčná nebo kyselina citrónová nás nijak neohrozí, proti tomu třeba benzoan sodný tak nevinný není. Konzervanty a barviva pro nás tedy představují jen těžko probádatelnou džungli, ve které se snadno ztratíme. Server Vitalia.cz nabízí seznam všech KONZERVANTŮBARVIV, jakož i dalších přídatných látek:

widgety

Můžete přitom zvolit, zda chcete vyhledávat ty, které „působí příznivě“, jsou „přijatelné“, „méně přijatelné“, „působí nepříznivě“ nebo „výrazně nepříznivě“. Zkuste si tento seznam projít a porovnejte zkratky těchto „éček“ se složením potravin, které máte ve spíži. Třeba azorubin, který způsobuje červené zbarvení alkoholických i nealkoholických nápojů, podporuje rozvoj hyperaktivity u dětí. Do limonád bývají také často přidávány soli kyseliny benzoové, které zamezují růstu plísní. Pokud jsou ale tyto nápoje v plastových láhvích vystaveny slunečnímu záření, může se vytvořit nebezpečné množství benzenu, známého karcinogenu. Jillian Michaelsová radí: „Neriskujte to – vyhněte se všem limonádám s benzoanem sodným nebo draselným a s vitaminem C (kyselina askorbová), protože kombinace těchto dvou přídavných látek může vytvářet benzen. Pokud je musíte pít, dbejte na to, aby byly skladovány na chladném a tmavém místě.“

Přečtěte si: Necháváte limonády v autě? To neděláte dobře

Glutamáty jsou přidávané do potravin, aby zvýraznily jejich chuť. Už to zní podezřele. Podstatou čistého stravování je to, že samotné potraviny jsou chuťově dokonalé a není třeba jejich chuť nijak upravovat či zvýrazňovat. Proto jsou glutamáty něco zcela zbytečného. Narazíme na ně ale téměř všude, kam se podíváte. Najdeme je v bujonech, instantních polévkách, zmrzlinách, zálivkách do salátu, slaných pochutinách… V souvislosti s nezdravým životním stylem a konzumací instantních polévek hovořila o glutamátech i výživová specialistka Kateřina Cajthamlová: „Glutamát je látka, která je chuťově návyková, glutamát sodný tedy zvyšuje zátěž organismu sodíkem.“ Dodává, že člověk zvyklý konzumovat glutamáty má tendenci přesolovat i ostatní jídla.

7 zásad čistého stravování

Zásady čistého stravování lze tedy shrnout do několika bodů:

  • Odstraňte (nebo omezte) ze svého jídelníčku zpracované potraviny.
  • Jezte co nejvíce zeleniny a ovoce v bio kvalitě, popř. doma vypěstované plodiny, které nebyly chemicky ošetřovány.
  • Jezte maso s nízkým obsahem tuku – ryby, kuřecí, krůtí, libové vepřové, libové hovězí. Pokud se ptáte proč, odpověď je zde: Pokud nekupujete maso v bio kvalitě, musíte počítat s tím, že zvíře, ze kterého pochází váš kus masa, jedlo chemicky ošetřenou stravu, byly mu do těla dodávány cizí chemické látky, apod. Všechny tyto cizí látky se v těle udržují dlouho, a to v tucích.
  • Čtěte štítky na potravinách – pokud se kolonka se složením podobá svoji délkou a složitostí starořeckému eposu, kde většinu surovin ani nedokážete vyslovit, je lepší se této potravině vyhnout.
  • Naučte se rozpoznávat přirozenou chuť jednotlivých potravin.
  • Pijte čistou vodu a vyhýbejte se limonádám.
  • Chovejte se k vašemu tělu s úctou a takto přistupujte i k tomu, co jíte.
11 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 25. 5. 2014 20:42